Turecká riviéra (Alanye)
Poznat Tureckou riviéru jsme se rozhodli prostřednictvím cestovní kanceláře, i když ve většině případů upřednostňujeme cestování na vlastní pěst. V tomto případě rozhodly jednak důvody finanční (ceny letenek), ale i všechny jiné formality např. vízum.
Cesta letadlem trvá cca 2,5 hod (z Brna do Antalye), v Turecku je časový posun o 1 hodinu dopředu. Do Alanye, místa našeho pobytu, jsme se autobusem z letiště dopravovali cca 3 hod. Je to sice hodně, ale poloha našeho hotelu byla ideální, blízko centra, místního hradu, jeskyně i pláže. Fakultativní výlety byly sice časově náročné, ale určitě stáli za to, o nich se rozepíšeme níže.
Nyní trošku základních informací: Anglicky se dorozumíte všude, německy ještě lépe. Ceny odpovídají turistické oblasti, ale jsou pro nás vcelku příznivé (voda 1,5 litru 1,50 LIR, pivo 3 LIRY (typické turecké pivo je Efes, a bylo dobré), kebab 3,50 LIR, půjčové lehátek, slunečníků 3 LIRY za kus, míchané alkoholické nápoje od 8,50 LIR a výše). Kebab určitě vyzkoušejte, byl výborný. Zvykem je nechávat bakšiš, jak v restauracích, barech, na hotelech, v autobuse apod. Platit můžete skoro v jakékoliv měně, my měli vyměněno pár LIR, ale v podstatě šlo všude platit v EUR. Také s USD nebyl problém.
- za 7 dní pobytu v Alanyii jsme stihli 3 větší výlety. Nabídka je bohatá, ale nedostatek času a vysoké teploty nás trochu přibrzdili :)
První výlet: Pamukkale - jedná se o osmý div světa, jsou to obrovské vápencové útvary s průzračnou vodou obklopené zbytky historického města Hierapolis, anfiteátr je jedním z nejzachovalejších a fungujících dodnes. Součástí komplexu je muzeum a termální lázně. V samotné Pamukkale se můžete bosí probrouzdat, ale i vykoupat v uměle vytvořených "vanách". Součástí výletu byla zastávka v továrně na koberce, kde vás provedou samotnou ruční výrobou a na závěr vám při šálku pravé turecké kávy a rakie ukážou "módní přehlídku koberců", nám vzala dech. Máte možnost si kterýkoliv koberec i koupit, zdarma vám ho dopraví až před vaše dveře. Jen si vybrat.
Druhý výlet: Dobrodružství na pirátské lodi - nalodíte se v přístavu Alanye a vyjedete na širé moře. Během plavby podél útesů a jeskyň se dozvíte od průvodců spoustu zajímavých informací a máte také prostor vykoupat se na širém moři. Na jedné zastávce uvidíte skok "piráta" ze skály, na další doplavete z lodi do léčivé jeskyně, kde se napatlete "červenou hlínou", takže vyjdete jako indiání, ale údajně je to léčivé. Zkusili jsme to :) Na poslední zastávce máte možnost si skočit z paluby lodi do 50ti metrové hloubky. Součástí výletu je oběd na lodi. Drinky jsou zdarma, takže doplňujte pitný režim :)
Třetí výlet: blízko našeho hotelu se tyčil hrad Alanye, takže jsme ho samozřejmě navštívili. Na vrchol jsme se vyvezli místní linkou (cesta stála 1 LIRU na osobu), vzhledem k vedru, jsme vzdali náš plán, tam vyjít pěšky. Vstup do hradu, zříceniny stál 10 LIR. Výhled, který se nám naskytnul byl úžasný. Pod námi krásně zbarvené moře s lodičkami, viz uvodní foto vč. celé Alanye. Cestou nazpět, jsme navštívili mešitu a vyfotili přístav, který se nacházel z druhé strany hradu. Vstup do mešity byl zdarma, jen dámy nutné zahalit hlavu, ramena i kolena a muži kalhoty pod kolena.
Kromě těchto výletů jsme navštívili typický bazar v centru Alanye, udělali si procházku po nábřeží až k majáku, u přístavu uvidíte umělý vodopád a hezký parčík s fontánkami a také dominantu Alanye červenou věž, před kterou stojí socha Atatürka. Pro "pařmeny" je tu spousta diskoték, barů, takže nudit se určitě nebudete. My vyzkoušeli míchané drinky a byly výborné. Pro sportovce je tu několik tenisových kurtů, beach volejbal, minigolf (při tom jsme se hodně nasmáli :) aj. Taky se tu nabízí spousta vodních atrakcí, skůtry, paragliding a jízda na "banánu" :) to byla opravdu super jízda :). Vyzkoušeli jsme, vyčmáchali jsme se v moři, když nás vyklopili, ale super zážitek !! Doporučujeme :)
Blízko jsme také měli Damlatas jeskyni, takže i tam jsme se podívali. Je opravdu malinká, ale za podívání určitě stojí, jen se připravte na to, že polezete i po čtyrech. (vstup byl 4,50 LIR).
Něco málo o Turecku (informace jsme získali od slovenské průvodkyně, která v Turecku žije již několik let):
- hlavní priority Turka: jídlo - benzín - komunikace. Turci jsou kočovný národ, původem z Mongolska a kočování jim zůstalo dodnes. Neptají se odkud jsi, ale odkud pocházíš. Bohatství neposuzují podle oblečení nebo domu, ale podle schopnosti uživit rodinu, průměrná rodina má i cca 10 chodů jídel, bohatá i 20 chodů. V domovech mají velmi čisto, všude koberce, ale už neřeší okolí domu (některé stavby byly opravdu zchátralé), to by bylo spousta starostí navíc. Nejoblíbenějším sportem je chození od souseda k sousedovi, a "sbírání" informací. Je zde malá prodejnost denního tisku, ve vesnici si noviny koupí jeden člověk, ale do 5 minut, ví všichni všechno.
- turecko je od roku 1923 republikou, založenou Atatürkem, otcem vlasti, kterého Turci velmi zbožňují a oslavují doteď, každá větší ulice je po něm pojmenována. Politický systém se od našeho v podstatě nemění, jen prezidenta volí na 7 let. Snaha Turků o vstup do EU zatím obnášela jen to, že se zbortil několik desetiletí zavedený systém, např. neznali rodičovské přídavky, podporu v nezaměstnanosti apod. Byli zvyklí brát peníze jen za provedenou práci a ne jen tak. Podle slov průvodkyně má celý svět s Tureckem problém, ale nejoblíbenější věta Turků je "No problem". Další oblast, kterou "upravili" dle EU je doprava. Ještě před 2 lety neznali značku Hlavní silnice. Semafory sice mají, ale někdo jezdí na červenou někdo na zelenou. Základní pravidlo je, že se jezdí dle "vnitřního pocitu". Také SPZ jsou jen do určitého čísla dle provincií, pak zjistili, že jich je víc než čísel, a už se evidují chaoticky, dle Turků no problem. Při dopravní nehodě máte pocit, že vám jdou všichni na pomoc, ale jejich jediný cíl je sběr informací.
Školství a zdravotnictví existuje státní i soukromé, rozdíl je markantní. Je povinná osmiletá školní docházka, prázdniny trvají 3 měsíce. Povinná vojenská služba trvá 15 měsíců. Dříve se do důchodu odcházelo po 30 odpracovaných letech, nyní přešli na evropský důchodový systém (na který si stále nemohou zvyknout). Existuje velký rozdíl mezi východem a západem, a to v kultuře, jídle, celkovém "žití". 97% turků jsou muslimského vyznání, ale nejedná se o ortodoxní muslimy. Je zde opravdová svoboda vyznání, i zahalování žen je dobrovolné. Co se týká modlení v mešitách, je přesně vymezen prostor pro muže a ženy, a důvod :): modlí se v kleče, a při dotazu proč ženy za muži, tak je důvod jednoduchý: aby ženy svým pozadím nerozptylovali muže při modlitbě :)
- do práce chodí na cca 9 hod, ale v tuto dobu teprve všichni shánějí buchtu na snídani, ke které si pak v práci zdlouhavým procesem vaří kávu, toto trvá celé dopoledne a při obědě se opakuje, samozřejmě nechybí shánění a předávání informací, takže "pracovat" začínají cca v 15 hod. Na stolech mají neskutečný nepořádek, ale ví, kde co mají, kdyby jim někdo uklidil, nic nenajdou. Cení si ruční práce. Příkladem je tkaní koberců, kde podstatou není velikost ani barva, ale počet uzlíků na centimetr čtvereční. Např. hedvábné koberce s uzlíky 18x18 na cm2, slouží jako zástava pro ručení ve švýcarských bankách, a jejich hodnota ročně stoupá o 5-10%. Ruční práce se také odráží v běžném životě, kdy každá nevěsta by měla věnem přinést ruční práce, které sama vyrobila.
- největším městem Turecka je Istanbul (15 mil. obyvatel), dále Ankara (hlavní město), Izmir a čtvrté je, hádejte co, Berlín :O, to nás překvapilo, jako určitě i vás.
- všude v Turecku uvidíte modré oko, každý Turek má svou verzi, ale nám se nejvíce líbila ta, že se jedná o oko medůzy, která chrání před zlými lidmi, které promění v kámen. Toto oko se zavěšuje už i novorozencům u postýlek, často v dopravních prostředcích, u vchodů do domu, obchodů aj.
- a jeden vtip na závěr: zastaví zájezd turistů u obchůdku se suvenýry, prodavač ale nikde, jeden z turistů se ptá souseda, kde je, odpoví mu, že leží za obchodem. Turista neváhá a jde za ním. Ptá se, proč nejste v obchodě ? Turek: Proč ? Turista: Něco prodáte a budete mít peníze. Turek odpoví, a co dál ? Turista řekne, budete mít peníze a zvětšíte si obchod. Turek: a co dál ? Budete mít víc peněz a najmete si lidi, kteří pro vás budou pracovat. Turek: a co dál ? Budete vydělávat spoustu peněz a budete se moci jen válet. Turek: a co myslíte, že dělám teď !!! :))) Tak to mluví za vše, pro Turka: no problem.
A co jsme se naučili :) : ŠEREFÉ (na čest člověka), v Turecku se nepřipíjí na zdraví, ale na čest, takže ještě jednou ŠEREFÉ
Na fotky z tohoto výletu se můžete mrknout v sekci : Fotografie